Anděla 999 na dovolené (kapitola 3)

Autor: Tereza Boehmová | 15.8.2018 o 18:03 | (upravené 15.8.2018 o 18:16) Karma článku: 1,07 | Prečítané:  306x

Pokud se vám chce číst kromě politiky také něco oddechového, nabízím třetí pokračování příběhu o strážné ďáblici, povýšené na anděla.

Ruce s červeně nalakovanými nehty při každém tempu prořízly bleděmodrou hladinu a znovu se do ní ponořily. Hezká hra barev, pomyslela si Anděla a užívala si synchronizovaný pohyb rukou a nohou, tu lehkost, když tělo proráželo vodu. Zastavila se, spustila nohy na dno, zaklonila hlavu a nechala kapky stékat po vlasech. Nádhera. Přemýšlela, jak dlouho už se cítila takhle dobře. Nebyla na to zvyklá. 

Od chvíle, co jí přidělili nového klienta, se změnilo všechno. Muž, na kterého teď dohlížela, byl hezky urostlý chytrý lékař s modrýma očima, na kterém bylo sympatické především to, že dobře věděl, co chce. Když se náhodou ocitl v situaci složitějšího rozhodování, Anděle stačilo jen zlehka naznačit. To bylo něco zcela nového. Žádná námaha a neustálý pocit marnosti.

Chyb dělal málo, auto řídil klidně, ženy, se kterými spal, byly pěkně stavěné, žádné kostry, na které se Anděla nerada dívala, byly to ženy zajímavé a dalo se s nimi i mluvit. Anděla zažívala po mnoha letech nezvyklé období klidu a něco, co skoro připomínalo štěstí. S roky předtím se to nedalo srovnat. Snažila se vybavit si ten stav mysli, kdy byla neustále v napětí, plna nesouhlasu s životními kroky předchozího svěřence. Myslela na „bývalého“ jen občas, jak se asi má a jak s ním zacházejí ti, kterým teď padl do rukou. Bylo jí jasné, že si s ním pohrávají, přesně tak, jak to má peklo povoleno. Těch deset let, které s ním strávila, bylo zpětně těžké hodnotit. Stále mu nerozuměla. Stále nechápala ten vnitřní zápas dobra a zla, který se sebou – navzdory Anděle a její péči – za naprosto trapných okolností trvale prohrával.  

Zahnala myšlenky na minulost a usadila se na lehátko u bazénu. Nebe bylo dokonale modré, horko se líně třepotalo vzduchem. Další parádní den. Její klient byl právě na dovolené. Obklopil se příjemným luxusem. Anděla ho sledovala zpovzdálí, popíjela koktejly, opalovala se, plavala, a když v noci usnul, vyrážela za vlastní zábavou. Od dob, co ji z ďáblice povýšili na Anděla, si všimla, že si sex užívá ještě víc než dřív. Divoké ďábelské choutky obohatila o andělskou něhu, takže za sebou nechávala rozvzdychané překvapeně uspokojené milence s očima do široka rozšířenýma. Bylo těžké je setřást. V tělesných hrátkách zkrátka vynikala, bavily ji a byly její součástí a oblíbenou pozemskou zábavou. I špatné milence uměla rozparádit a dovést k něčemu, co si pro sebe nazvala „celkem přijatelné výkony“.  

Z myšlenek na včerejší noc, ji vyrušila hezky opálená žena, jež se usadila poblíž. Četla knihu s podivným názvem: Jak přežít vztah s partnerem s narcistickou poruchou osobnosti.  Občas zvedla oči od písmen, zahleděla se do nebe a hlasitě vzdychla. To Andělu zaujalo. S narcisy měla docela zkušenosti, ale nikdy o nich nečetla žádnou knihu. Ani vlastně nevěděla, že je o čem psát. Narcis byl podle jejích laických znalostí do sebe zahleděný člověk, většinou uhlazený hezounek, který na sebe s nezdravým zalíbením zíral do zrcadla. O čem by se ale dala napsat celá kniha? Protože se ale v jejím světě nic nevyskytovalo jen tak náhodu, rozhodla se, že až slečna večer usne, knihu si vypůjčí.  

Když se do ní začetla, nestačila se divit. Po několika stránkách jí knížka vypadla z ruky na zem. „Ajajajajaj!“ vykřikla až trochu moc nahlas, až tak, že se slečna v posteli zavrtěla. Anděla ztichla a pak začala nervózně popocházet po místnosti sem a tam. Myšlenky jí těkaly a vracely se k bývalému klientovi, kterého měla dlouhé roky jako ďábel a pak anděl na starost. Představila si, co všechno mu právě teď provádějí Lucien s kolegy. Jak ztrácí klíče, zakopává o práh, nemůže najít nabíječku k telefonu, má vyrážku na nepříjemných místech… a spoustu dalších pekelných libůstek... To nebylo dobré. To vůbec nebylo dobré. Pokud jeho mysl neovládá zlo, ale zákeřná porucha psychiky, rozhodně si takhle trpět nezasloužil. Také by to dost vysvětlovalo. Anděla ještě nevěděla, co udělá, protože nový život se jí dost zamlouval a vracet se jí moc nechtělo. Ale na druhé straně... bytostně nesnášela nespravedlnost.

(pokračování příště).    

Předchozí díly:

Povídka: Anděla 999 - díl druhý: Vysvobození
Povídka: Anděla Strážná 999 - díl první
 

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

Dobré ráno

Dobré ráno: Na generálnej prokuratúre sa vyplavuje špina

Čo sa dialo na generálnej prokuratúre.


Už ste čítali?