Že by problém způsobil nárůst dětí? Ne, naopak, dle odhadů je jich dokonce méně. Bavíme se o cca 138 000 dětech, přitom loni se do prvních tříd hlásilo zhruba 145 000 dětí.
Již několik let se šušká, že se pod taktovkou „rovnosti“ utahují šrouby lepším školám, například těm s rozšířenou výukou jazyků. Nyní je na světě i nástroj, jak na to. MŠ letos prostřednictvím zřizovatelů (obce, magistrát) obeslalo školy dokumentem z pera ombudsmanky Šabatové s názvem „Doporučení veřejné ochránkyně práv k rovnému přístupu k povinné školní docházce“, na základě kterého se měly odehrávat zápisy.
Rozhodující a údajně i nejspravedlivější kritérium je prý spádovost. Ta zde sice existuje již léta, ale byla pro rodiče spíše doporučující možností. Letos byly děti nuceny jít k zápisu na spádovou školu, ale protože rodiče často chtěli dát děti jinam, zkusili to i na další školy. Tím opticky narostl počet dětí a první třídy se totálně ucpaly. Část „rodičů chytráků“ si poradila po svém a na spádovost vyzrála dočasnou změnou bydliště poblíž vysněné školy. Buď se přihlásili k někomu známému, nebo si natvrdo obešli domy a spádovost si „u té hodné babičky ze třetího“ zakoupili.
Gratuluji paní ombudsmance a ministryni Valachové k perfektnímu zajištění skutečně rovného přístupu ke vzdělávání. Děti těchto rodičů-podvodníků budou ve škole dle svého výběru. Nadané dítě s předpokladem pro jazyky půjde do školy kdovíkam.
V některých školách došlo k takovému nárůstu „spádových“ dětí, že museli žáky losovat.
Budeme příště přijímat nebo losovat také studenty na vysokou školu – bez ohledu na předpoklady pro studium – ale s ohledem na spádovost? Bydlíš na Praze 3 – budeš tedy popelář. Bydlíš v Benešově? Budeš atomový fyzik!
Proč ministerstvo mluví ředitelům jazykovek do jejich práce a dělá z nich rukojmí špatných experimentů? Proč jim neumožní dělat si testy a vybrat si nadané děti, které pak budou moci postupovat rychleji, a kvalita výuky bude lepší?
Proč není jasně na přihlášce možné uvést, na kolik škol se může dané dítě přihlásit s preferenčním označením té vysněné a proč je tu ta hra na „jednu oficiální“ a tajné ostatní, když všichni víme, jak to v praxi chodí?
Kdy už sociálním inženýrům dojde, že rovnostářské principy „všechno všem“ nikdy nemohou fungovat. A systému naopak jen ubližují.
----------------------------------------------------------------------------------------
Vyšlo v časopise Reflex č. 17/2017. Pokračování textu vyjde v dalším čísle Reflexu tento čtvrtek.